Pro Estonce jsou Vánoce směsicí tradičního, moderního, světského a náboženského.
Kam se většina lidí vydává na Štědrý den?
Co nesmí chybět na štědrovečerním stole?
Jak se jmenuje stařík, který přináší dětem dárky?
Vše o tom, jak se slaví Vánoce v Estonsku, vám prozradíme v našem článku.
Kdy se slaví Vánoce v Estonsku?
Stejně jako ve většině ostatních severských zemí připadají hlavní oslavy Vánoc v Estonsku na Štědrý den neboli Jőululaupäev. V lidovém kalendáři začínal vánoční čas dnem svatého Tomáše 21. prosince a trval až do Tří králů 6. ledna.
V lidové tradici mají Vánoce dvojí význam, na jedné straně se jimi označuje narození Krista, na druhé straně se jimi označuje celé období svátků uprostřed zimy. Zatímco Štědrý den a Boží hod tráví Estonci většinou s rodinou, na Druhý svátek vánoční navštěvují příbuzné a přátele.
Vánoce se v estonštině označují slovem jõulud. Na některých místech v jižním Estonsku se pro označení vánočních svátků používá také výraz talvistepüha (zimní svátky), pravděpodobně se jedná o vliv ze sousedního Lotyšska, kde se Vánoce nazývají Ziemas svetki (zimní svátky).
Znáte estonské vánoční tradice?
V rámci příprav na svátek svatého Tomáše se v minulosti v Estonsku často porážela prasata a vařilo se pivo. Některé činnosti, jako mletí ve mlýně, předení či jízda na koni, byly naopak zakázány, protože byly hlučné a mohly rušit „dobré duchy“.
Na Štědrý den se často věštilo. Pomocí hvězd a mrazu se předpovídalo počasí na příští rok. Zbytky po štědrovečerní večeři musely zůstat na stole po celou noc, stejně jako musel hořet oheň v krbu. Věřilo se, že o vánoční noci se pohybují dobré i zlé síly a dům navštíví předkové.
Další známou tradicí je chodit na Štědrý den do sauny. Tradičním vánočním stromkem je jedle nebo borovice, které se často zdobí ozdobami vyrobenými ze slámy. Proč jsou v Estonsku i dalších zemích slaměné vánoční dekorace tak oblíbené?
Každý rok 24. prosince vyhlašuje starosta Tallinnu z balkonu středověké radnice vánoční mír. Vyhlašování vánočního míru je stará tradice, která vznikla v sedmnáctém století na příkaz švédské královny Kristiny.
Kdo nosí dětem dárky?
V Estonsku nosí dětem dárky Jõuluvana neboli Vánoční stařík, o kterém se traduje, že má velké břicho, dlouhé bílé vousy, brýle a černé boty. Dárky nechává pod stromečkem. Nicméně děti dostávají drobné dárky po celou dobu adventu.
Na začátek svátečního období dávají na okenní římsu nebo krb punčochy a každý den až do Štědrého dne k nim přijde skřítek a vloží do nich malé dárky v podobě sladkostí či ovoce. Děti, které zlobí, mohou dostat naopak brambory nebo cibuli.
Objevte podobné tipy
Co se jí v Estonsku o Vánocích?
Podle staré tradice se na Štědrý večer podávalo sedm až dvanáct různých jídel. Tradičním estonským vánočním jídlem je krvavé jelítko s kysaným zelím.
Mezi další estonská vánoční jídla patří též pečené vepřové maso s brambory, bramborový salát a uzený úhoř. Na stole obvykle najdeme také houby, okurky a různé druhy nakládané zeleniny. Velmi oblíbené jsou v Estonsku na Vánoce také perníčky. Z ovoce nechybí mandarinky a jablka. Nejoblíbenějším vánočním nápojem je vánoční pivo a medovina.
Stejně jako my pečeme vánočku, pro Vánoce v Estonsku je charakteristický kringel neboli vánoční věnec z kynutého těsta se skořicí.
Jak si připravit vánoční jelítko?
Zatímco my si Vánoce nedokážeme představit bez kapra, pro Vánoce v Estonsku je typické krvavé jelítko.
Ingredience:
- 675 g vepřového masa
- 1250 g ječných krup
- 200 g cibule
- 500 ml vepřové krve
- majoránka, oregano, kmín podle chuti
- sůl a pepř podle chuti
- 12-15 střívek
Postup:
- Propláchnuté ječné kroupy vařte v osolené vodě asi 45 minut.
- Sceďte a dejte do velké mísy.
- Přidejte majoránku a sůl, dobře promíchejte a dejte stranou.
- Vepřové maso nakrájejte na malé kousky a dejte do hrnce s malým množstvím vody.
- Začněte ohřívat.
- Když se vepřové maso začne škvařit, přidejte nakrájenou cibuli a vařte 30 minut.
- Následně přidejte vařené vepřové maso a cibuli k ječmeni.
- Dobře promíchejte a podle chuti okořeňte.
- Směs nechte vychladnout a poté do ní přidejte krev a opatrně promíchejte, aby se nevytvořila pěna.
- Připravte si střívka tak, že je dvakrát propláchnete a namočíte do vody.
- Na jeden konec střívka nasaďte trychtýř a začněte jím plnit jelítkovou směs.
- Střívka nepřeplňujte, nejlépe je naplnit je do necelých tří čtvrtin a zajistit, aby na obou koncích zůstalo trochu místa.
- Oba konce střívka svažte provázkem.
- Jelítka vařte v horké vodě asi 15 minut.
- Uvařená jelítka položte na tác a nechte „uschnout“.
- Poté je vložte na vymaštěný plech a pečte asi hodinu při teplotě 170°C, dokud nebudou křupavé a propečené.
Jaká místa v Estonsku o Vánocích navštívit?
Vánoce v Estonsku jsou i díky časté sněhové nadílce velmi působivé. Estonci si navíc potrpí na bohatou vánoční výzdobu měst, atmosféru dokreslují samozřejmě i adventní trhy.
- Tallinn – hlavní město Estonska je zajímavou okouzlující směsicí historie a modernosti. Staré město je kouzelné zejména v předvánočním čase. Úzké uličky lemují architektonické skvosty ze 13. až 16. století, krásné srdce města obklopuje středověká obranná zeď a v tajemných dvorech se ukrývají půvabné kavárny a malé řemeslné obchůdky. Vše je krásně vánočně vyzdobené a na hlavním náměstí každoročně naleznete nejkrásnější vánoční strom Estonska a typické adventní trhy. Lákavé je také bruslení na místních kluzištích.
- Kuressaare – zcela jiný vánoční zážitek nabízí lázeňské městečko Kuressaare na ostrově Saaremaa. Působivý je vánočně vyzdobený biskupský hrad, který je údajně nejzachovalejší pevností v Pobaltí.