Vánoce v Evropě

Vánoce v Evropě se stát od státu liší. Každá země v Evropě uctívá trochu jiné tradice a zvyky. Odhalte, jak se slaví Vánoce v jiných krajích. Možná se lecčím inspirujete!

Co tady na vás čeká? Kompletní info o tom, kdy a jak se slaví Vánoce v konkrétní zemi Evropy. Kdo dětem na různých místech roznáší dárky, jaké jsou tradiční štědrovečerní jídla a mnoho dalších vánočních tradic a zvyků.

Jiný kraj, jiný mrav

Samotná oslava Vánoc probíhá odlišně, stejně tak je pro každou zemi charakteristické jiné tradiční jídlo. Záhy zjistíte, že čím dál se od České republiky dostanete, tím zvláštnější vám budou vánoční tradice jiných zemí připadat. Každopádně si z nich odnesete mnoho inspirace nejen na tradice, ale také na tradiční vánoční pochoutky.

Základní smysl Vánoc je ale všude stejný. Všude jsou to svátky klidu, míru a pohody, setkávání blízkých a oslavování narození Ježíše Krista. Podívejte se, v čem se Vánoce v zemích Evropy od sebe liší.

Nejčastěji se liší:

Tradičním jídlem

U nás se jí na Vánoce nejčastěji kapr nebo řízky s bramborovým salátem. Dříve to u nás byl tradičním štědrovečerním jídlem houbový kuba. Ten se v jisté podobě udržel pod názvem Kuťa. Dodnes se s ním setkáte na štědrovečerním stole o Vánocích v Bělorusku, na Ukrajině nebo také v Polsku.

Postavou, která nosí dárky

Evropa je velmi bohatá, co se týče entit nosících dárky. U nás je to všem známý Ježíšek, který chodí také o Vánocích na Slovensko. Na východě potkáte Dědu Mráze a svatého Mikuláše. Jih mívá na starost svatý Basil. Dále se v evropských zemích setkáte s hvězdičkou, andělíčky, Otcem Vánoc nebo třeba Djedem Božičnjakem, který naděluje dětem o Vánocích v Chorvatsku. V Norsku dárky dětem naděluje malý skřítek Julenissen, proto jsou pro norské Vánoce typické figurky skřítků, které si v současnosti získávají popularitu i u nás. No a Santa Claus se samozřejmě vetře všude.

Pověrami a zvyky

Existuje velké množství pověr a zvyků, které máme (nebo jsme měli) se spoustou zemí společné. Některé se ale nedochovaly. Všechny zvyky a pověry mají za účel stále to samé – zajistit úrodu, štěstí a zdraví pro celou rodinu, věštit budoucnost a vdavky nebo ochraňovat své obydlí před zlými duchy.

A které vás jistě překvapí i pobaví? Podívejte se třeba na vánoční zvyk v Rumunsku, kdy se jeden převlékne za kozu a za zpěvu koled běhá, tančí a dělá neplechu. Nemůže se ale rovnat skřítkům nazývaných kallikantzaroi, před kterými se svěcenou vodou chrání na Vánoce v Řecku.

Datem

Další častý rozdíl se objevuje v datu, od kdy se v dané zemi slaví Vánoce. Záleží na tom, zda se řídí podle gregoriánského nebo juliánského kalendáře. Zatímco u nás slavíme narození Ježíška z 24.12. na 25.12. , tak například Vánoce na Ukrajině nebo v Bosně probíhají z 6. na 7. ledna.

Vydejte se s námi na návštěvu evropských zemí a poznejte jejich vánoční tradice a zvyky.