První adventní neděle je tradičně časem, kdy zapalujeme první svíčku na adventním věnci.
Věděli jste, že svíčky nemusejí být vždy jen čtyři?
Nejste si jisti tím, jakou by měly mít vlastně barvu?
Tápete nad poselstvím, které v sobě ukrývají?
Poznejte společně s námi význam adventních svíček.
Význam adventu
Pro mnohé z nás je adventní období začátkem vánočního shonu. Shánění dárků, pečení cukroví, vánoční úklid. Pravým poselstvím adventu je ale něco zcela jiného. Advent by měl být časem zklidnění a rozjímání.
Zapomenout na předvánoční stres nám může alespoň na chvilku pomoci adventní věnec, který je ve skutečnosti mnohem víc než jen pouhou dekorací uprostřed stolu. Slovo advent, odvozené z latinského slova „adventus“, znamená příchod. Lidé se připravují na příchod Krista.
Některé historické zprávy kladou vznik adventu již ve 4. nebo 5. století, ale většina se shodne na tom, že advent podobný tomu, který známe dnes, začal až ve středověku. První zmínka o adventním věnci jako jednom ze symbolů tohoto období pochází z první poloviny 19. století.
S dobou adventu je spojen i půst. Chcete ho vyzkoušet, ale nevíte, jak na to? Načerpejte inspiraci v našem článku o vánočním půstu.
Původ adventního věnce
První adventní věnec je pravděpodobně mladší, než si myslíte. Počátky této tradice totiž najdeme až v 19. století, konkrétně v roce 1839. Jako první ho údajně vytvořil luteránský pastor Johann Hinrich Wichern v jednom sirotčinci v Hamburku.
Věnec vytvořil jako pomůcku, která měla dětem usnadnit odpočítávání dnů do Vánoc. Použil při tom staré dřevěné kolo od vozu. Okolo vnějšího kruhu kola umístil devatenáct malých červených svíček a dovnitř kruhu čtyři větší bílé svíce. Červené svíce společně s dětmi pak zapaloval ve všední dny a bílé svíčky v neděli.
Originální nápad se rychle rozšířil po celém Německu, pro zjednodušení se na věnec brzy umísťovaly jen čtyři svíce odkazující na čtyři adventní neděle. Na začátku 20. století se pak tradice adventního věnce z Německa rozšířila i do ostatních zemí, a to nejen protestantských, ale též katolických.
Mimochodem původně se věnec zavěšoval za stuhy na lustr na strop, v dnešní době se obvykle pokládá adventní věnec na stůl.
Co znamená adventní věnec?
Věnec i jeho svíce jsou plné symboliky. Samotný vánoční věnec, který je vyroben z různých stálezelených rostlin, znamená nepřetržitý život. Kruhový tvar, který nemá začátek ani konec, pak symbolizuje Boží věčnost, nesmrtelnost duše a příslib věčného života, který nám Bůh skrze Krista dává.
I jednotlivé stálezelené rostliny mají své vlastní významy. Vavřín znamená vítězství nad pronásledováním a utrpením. Borovice a tis vyjadřují nesmrtelnost, cedr sílu a uzdravení. Listy cesmíny mohou být pichlavé, a proto se používají jako symbol trnové koruny, kterou měl Ježíš na hlavě při ukřižování.
Bobule, které věnec zdobí, by měly být červené, aby poukazovaly na Kristovu oběť a prolití krve za naše hříchy. Šišky, semena a ořechy se pak do věnce umísťují jako symbol vzkříšení a příslib nového života.
Chcete mít letos na stole vlastnoručně vyrobený vánoční věnec se svíčkami? Poradíme vám, jak vyrobit adventní věnec z různých materiálů.
Objevte podobné tipy
Adventní svíčky a jejich barva
Mnoho z nás dnes svíčky na adventním věnci považuje za dekoraci. To ale není pravda, adventní svíce mají hluboký symbolický význam a každá svíčka má své jméno. Kolik by svíček mělo být? V nejběžnější tradici se používají čtyři svíčky, které se o čtyřech adventních nedělích postupně zapalují.
Barva svíček se může lišit, a to především v závislosti na směru křesťanské církve. Podle katolické tradice by první, druhá a čtvrtá svíčka měly být fialové, zatímco třetí svíčka by měla být růžová. Stejné barvy jako svíce mohou mít i stuhy na věnci.
Fialová je liturgickou barvou, která znamená čas modlitby, pokání, půstu a oběti. Růžová je naopak barvou radosti. Katolictví též uvádí, že čtyři svíce, které představují čtyři adventní týdny, znamenají každá 1000 let, aby se sečetlo 4000 let od Adama po narození Mesiáše.
V protestantském náboženství jsou adventní svíčky červené a zlaté. Červená barva symbolizuje Kristovu krev a zlatá vítězství dobra a život. Luteránské věnce zdobí svíčky modré barvy.
Lze se setkat i se zvykem, že se doprostřed adventního věnce se čtyřmi svíčkami stejné barvy umisťuje pátá bílá svíce, která se zapaluje na Štědrý den.
Hledáte nápady, jak ozdobit okna? Podívejte se na naše tipy na vánoční dekorace do oken.
Názvy adventních svíček
Jednotlivé svíce mají i svá jména, které souvisejí s jejich symbolikou neboli ctnostmi, které vyjadřují. Co znamenají svíčky na adventním věnci?
- První adventní svíce – svíčka Naděje
- Druhá adventní svíce – svíčka Mír
- Třetí adventní svíce – svíčka Přátelství či Radost
- Čtvrtá adventní svíce – svíčka Láska
Existuje i tradice, která do středu adventního věnce umisťuje pátou svíci, které se přezdívá svíčka Kristus. Význam adventních svíček se dá kromě symbolů vykládat též pomocí vánočního příběhu, kdy každá svíčka představuje jeho část.
- První adventní týden – proroctví o příchodu Mesiáše
- Druhý adventní týden – Betlém, místo Ježíšova narození
- Třetí adventní týden – pastýři, kteří se přišli podívat na Ježíše
- Čtverý adventní týden – andělé, kteří pastýřům zvěstovali radostnou novinu o Ježíšově narození.
Význam a názvy svíček na adventním věnci názorně přibližuje též následující video.
První adventní svíčka
První fialová svíce, která se zapaluje o železnou neděli, symbolizuje naději. Je známá též jako „svíce proroků“, neboť připomíná proroky, zejména Izajáše, který předpověděl narození Krista.
Tato adventní svíce představuje očekávání a naději, že Bůh naplní proroctví o Mesiáši, které je uvedeno ve Starém zákoně.
Druhá adventní svíčka
Druhá fialová svíce symbolizuje mír a pokoj a někdy se jí říká též „betlémská svíce“, neboť připomíná cestu Marie a Josefa do Betléma, místa Ježíšova narození. Zapaluje se o třetí adventní neděli, které se přezdívá bronzová neděle.
Jedním z charakteristických znaků vánočního příběhu je okamžik, kdy se andělé zjeví pastýřům a zvěstují: „Pokoj na zemi“. Židé chtěli, aby Spasitel svrhl utlačovatelskou vládu Římanů a přinesl mír a pokoj. Ježíš měl ale na mysli něco jiného – vnitřní pokoj. Pokoj a klid a klid, který pramení z jistoty spasení.
Třetí adventní svíčka
Třetí svíce by měla být růžová a představuje radost, která přichází díky Ježíšovu příchodu a spáse, kterou lidstvu daroval. Můžeme se setkat i s označením „pastýřská svíce“, neboť odkazuje též na radost, kterou prožívali pastýři, když přijali zprávu o Kristově narození. Svíčka se zapaluje na stříbrnou neděli.
Růžová barva svíce má své kořeny v něčem, co je známé jako neděle Gaudete, kdy se čte úryvek z Listu Filipským, jehož verše věřící povzbuzují, aby se radovali, neboť „Pán je opravdu blízko“. Kněží v tento den oblékali růžové roucho, neboť růžová je liturgickou barvou radosti.
Čtvrtá adventní svíčka
Poslední fialová svíce, která se zapaluje o zlatou neděli, připomíná poslední adventní týden, kdy očekáváme narození Spasitele. Tato svíce, známá také jako „andělská svíce“, znamená lásku.
Slovo láska se v závislosti na překladu se toto slovo v Písmu vyskytuje až tři sta krát. Ježíš se po celou dobu svého působení zaměřoval na hlásání lásky. I dva z jeho největších příkazů se týkají lásky – miluj Boha a miluj svého bližního.
Pátá adventní svíčka
V některých zemích se kromě čtyř adventních svící umístěných na věnci lze setkat i s pátou svíčkou, která se dává doprostřed věnce. Tato bílá svíce se nazývá „Kristova svíce“ a představuje Ježíšovo narození. Zapaluje se na Štědrý den či Boží hod vánoční. Bílá barva znamená čistotu, nevinnost a bezhříšnost Ježíše Krista.
Jak zapálit adventní věnec?
Nejen samotný věnec, ale i zapálení svíček na něm je významným prvkem slavení každého adventního týdne. Svíce symbolizují světlo, které přišlo na svět s příchodem Ježíše Krista.
Už víme, jaký je význam adventních svíček a že nejběžnější tradice obvykle používá čtyři. Každá svíce se pak zapaluje o jedné ze čtyř nedělí předcházejících Vánocům.
Svíce by se měly zapalovat v přesně určeném pořadí, a to proti směru hodinových ručiček. Pokud věnec obsahuje i pátou adventní svíčku uprostřed, zapaluje se 24. nebo 25. prosince.