Jak se slaví Vánoce v Polsku? Dárky nosí sv. Mikuláš, ale také hvězdička nebo andělíček. Podívejte se, jaké tradice zde přetrvaly

Zajímá vás, jak se slaví Vánoce v Polsku?

O Polsku je známo, že patří mezi země, kde je rozšířené křesťanství.

I přesto už některé tradice ubývají, některé ale přetrvaly až do současnosti a podobají se našim.

Kdy začínají Vánoce v Polsku? Štědrý den 24. prosince večer

Přípravy na Vánoce mnohdy začínají několik týdnů dopředu, hlavně kvůli nákupům zásob. Za jejich hlavní počátek je ale považován 24. prosinec, stejně jako je tomu u nás. 

Ačkoli je v Polsku 24. prosinec normální pracovní den, večer s východem první hvězdy začínají skutečné Vánoce. Lidé po celodenním půstu usedají k štědrovečerní dvanáctichodové večeři a děti rozbalují pod stromečkem dárky, které jim donesl jeden ze šesti různých doručovatelů. S těmi vás seznámíme dále. 

Vánoce v Polsku končí stejně jako u nás, tj. 6. ledna příchodem Tří králů. Stromečky se odzdobují a vánoční dekorace se ukládá na další rok.

Zdobení vánočního stromečku v Polsku

V některých rodinách se zdobí stromeček už několik dní před Vánoci. Je to tak hlavně proto, že si lidé chtějí prodloužit vánoční atmosféru. Stromeček oproti dřívějším dobám zdobí klasickými ozdobami, ačkoli můžete ještě najít na stromečku jablko, ořechy a perníčky.

Tradičně se ale zdobí na štědrý den, to je podobné jako u nás. Ale vyzdobit si ho o týden dřív a prodloužit si tu kouzelnou atmosféru Vánoc, není špatný nápad. Co říkáte?

Jak vypadá Štědrý večer v Polsku

Ke štědrovečerní večeři se usedá, jakmile se na nebi objeví první hvězda. Celodenní půst je odměněn dvanácti chody. Nejí se maso a nepije tvrdý alkohol. V některých nábožensky založených rodinách se před večeří rodina modlí, čte z bible nebo zpívá koledy. 

S vyzdobením štědrovečerního stolu si dávají hospodyňky velkou práci. Tradičně se prostírá ještě jedno místo navíc pro náhodného hosta. K večeři se, podle jedné pověry, má zasedat v sudém počtu. Pokud by se usedlo v lichém, do roka někdo z rodiny zemře.

U štědrovečerního stolu se v Polsku stále dodržují některé z tradic. Patří k nim hlavně lámání oplatku nebo čtení z bible.

Lámání oplatku

Lámáním posvěceného oplatku začíná štědrovečerní hostina. Tento zvyk se dodržuje stále a má velkou váhu. Tento okamžik patří k jedněm z nejdůležitějších. Lidé si přejí všechno nejlepší a také přitom prosí o odpuštění všeho, čím se v minulém roce provinili. Po té se usedá ke stolu a začíná se večeřet.

Tradiční jídla, která se jedí o Vánocích v Polsku

Večeře má tradičně dvanáct chodů. Číslo dvanáct odpovídá počtu apoštolů a počtu měsíců v roce. Která jídla v Polsku nesmí na Vánoce chybět? 

Jako první se setkáte s chlebem potřeným česnekem a posypaným solí. Další oblíbeným jídlem jsou polévky. Často jde o boršč, ale oblíbené jsou polévky houbové nebo rybí. Také na štědrovečerní tabuli nesmí chybět zelí, ať už je přílohou k bramborám, hrachu nebo pirohám. Někde se dokonce podává plněný zelný list. 

Hlavním chodem jsou ryby. Jedí se různé druhy na různé způsoby, tady je to spíše o rodinných preferencích a zvyklostech. K tradičním pokrmům patřila také jáhlová kaše s ovoce, dnes už se vyskytuje ojediněle. 

Kutia – další tradiční pokrm. Jedná se o sladkou kaši z obilovin, ořechů, medu a máku. Její složení se může měnit podle zvyklostí jednotlivých rodin. Kutia je obdobou našeho českého Kuby, který se v dřívějších dobách běžně o Vánocích připravoval i u nás. 

Na závěr večeře se konzumují různé dezerty a saláty, které se započítávají do dvanácti chodů. Najdou se méně početné rodiny, které od tradice dvanácti chodů upouští, protože kdo by toho dokázal tolik sníst?

Polské koledy

Polské koledy jsou ukázkou, jak zlidověla křesťanská témata. Hodně z nich oslavuje Pannu Marii. Ačkoli se koledy podobají našim námětům, celkově můžeme říci, že ty mariánské jinde v Evropě nenajdete. Nejoblíbenější koledou je Bóg się rodzi. Zde si ji můžete poslechnout.

Se společným zpíváním koled je to podobné jako u nás. Jako společenská akce na štědrý den zpěv prostě upadl. Koledy se stále zpívají v domácnostech s dětmi, častěji se pouští z audionahrávek pro nastolení lepší vánoční atmosféry. Kde se s nimi ale určitě setkáte v náramném provedení, jsou polské kostely. 

Kdy se ještě zpívají koledy? No přece když jsou děti na koledu! Chodí od domu k domu, zpívají koledy, dostávají drobnou odměnu a přejí hospodářům vše nejlepší. Tento zvyk se stále ještě na hodně místech dodržuje.

Objevte podobné tipy

Jak se slaví tradiční ruské Vánoce? Kompletní informace na jednom místě

Martina Nosálková

Jaké jsou řecké Vánoce? Plné osvětlených lodiček a medového cukroví, ale bez dárků

Martina Šťastná

Podívejte se, jak vypadají irské Vánoce! Co má společného pivu Guinnesse a Santa Claus?

Andrea Bělica

Jak se Vánoce v Rakousku liší od těch českých? Kompletní informace v našem článku!

Milan & Ondra

Kdo nosí dárky na Vánoce v Polsku?

Klasické dárky se pod stromečky v Polsku začaly objevovat v 19. století, a to jen v rodinnách vyšších vrstev. Až ve 20. století přišli také na vesnice, kde se ale nejednalo o klasické materiální dary jako dnes, ale o drobnosti – jablka, oříšky, sladkosti a perníčky. Až později se začaly objevovat praktické dary jako například věci do školy, oblečení nebo boty.

Dnes se zde dárky rozbalují 24. prosince stejně jako u nás. Na Nový rok se dávají dětem drobnosti, je to zvyk obdarování, který v některých zemích stále přetrvává. A teď to nejdůležitější. Když nechceme prozradit dětem, že jsme to my, kdo nadělil dary, abychom jim nekazili kouzlo Vánoc, na koho to tedy svalit? V Polsku si mohou rodiče vybrat hned ze šesti různých postav.

Svatý Mikuláš

O svatém Mikuláši je známo, že byl štědrý k potřebným. V Polsku nosí dárky už od 15. století. Pravděpodobně to byl on, z koho se zrodila komerční postava Santa Clause. Do Polska si ale pupkatého milovníka Coca Coly ještě nepustili a většina lidí stále říká, že dárky nosí svatý Mikuláš.

Gwiazdor

Další postavou, která se podílí na obdarovávání dětí je Gwiazdor. My bychom ho přirovnali k našemu Mikulášovi. Gwiazdor sice chodí na Štědrý den, ale vypadá jako starý biskup s březovou holí. Buď nechává dárky někde v domě nebo, jako náš Mikuláš, zazvoní u domu a ptá se dětí, zda byly hodné. Může jim dát za úkol zazpívat koledu a obdarovat je. Čerta k zastrašování nepotřebuje, na to má tu březovou hůl.

Hvězdička

Hvězda, jakožto nositelka darů, je rozšířená hlavně v jihozápadním Polsku. Děti netrpělivě vyhlíží, kdy se na nebi objeví první hvězda a s ní pod stromečkem tolik očekávané dárky. Proto se v některých rodinách večeří dříve a s první hvězdou se rozbalují dárky.

Malý andělíček

Anděl se pravděpodobně vyvinul z Gwiazdora. Místo Mikuláše zde nosí dárky anděl, kterého mohou děti občas také spatřit. Většinou ale nechává dárky pod stromečkem a nikým nespatřen zase odlétá.

Ježíšek v podobě miminka

Ježíšek se dostal do Polska z Česka. Působí hlavně na jihu Polska. Přichází neviděn a neslyšen, věří se, že má podobu malého dítěte. Však ho z našeho kraje dobře znáte.

Děda Mráz

Děda Mráz operuje na východní části Polska. Svůj domov má v Rusku. Někdy chodí také se Sněhuročkou. Někteří Poláci se na něj ale netváří moc nadšeně, připomíná jim nadvládu Ruska, takže tu Děda Mráz moc dárků pro rozvoz nemá. Však už tak tu mají nositelů dárků více než dost.

Stále dodržované vánoční tradice v Polsku

Mnoho starých zvyků upadlo a nedochovalo se. Pak jsou zde takové, které dodržují hlavně staří lidé (především náboženské rituály, modlitby apod.). Některé pověry a tradice se ale dodnes hojně používají. 

Seno pod ubrus

Chcete si zajistit hojnou úrodu? Dejte si snítku sena pod ubrus při štědrovečerní večeři. 

Půst o Štědrém dnu

Dříve byl půst na Štědrý den povinný. Dnes už je pouze doporučován a kdo nechce, nemusí se mu podřídit. Přesto ho ale dodržuje velká část polských obyvatel.

Šupina z kapra

Tuto pověru jistě budete znát, protože se vyskytuje i v našich končinách. Takže pokud chcete, aby se vás držely peníze, dejte si do peněženky šupinu z kapra, co jste ho měli k večeři. Přinese vám štěstí a budete mít peněz jako želez. A když to nevyjde, aspoň nebudete mít peněženku úplně prázdnou.

Návštěva kostela

Vysoká účast je v Polsku při půlnoční mši v kostele. Lidé se chodí modlit a vzdát úctu Bohu.

Ojedinělé zvyky, které drží menší počet lidí

Z dalších zvyků, které se sice dochovaly, ale nedrží je velký počet lidí, bychom zmínili chození na hřbitov vzpomenout na své zesnulé blízké a štědrovečerní výslužku zvířatům. Někde se zvířaty dokonce promlouvají. Mimochodem výslužka zvířectvu se držela i u nás. Vzpomeňte si na Erbenův Štědrý večer, tam je moc pěkně vyjmenováno, kdo co dostane.

Kam se v Polsku podívat o Vánocích?

Přemýšlíte, že se o Vánocích vypravíte podívat, jak to vypadá v Polsku?

Vánoční trhy v Polsku

Určitě nesmíte vynechat polské vánoční trhy. Mezi nejnavštěvovanější patří rozsáhlé a vánoční atmosférou provoněné trhy v Krakově, ale líbit se vám budou také ty ve Vratislavi. Jistě zde nakoupíte moc krásné vánoční dekorace, dárky pro své blízké a ochutnáte mnoho vánočních pochoutek.

Vánoce v polských horách

Přemýšlíte, že byste strávili Vánoce na horách? Inspirujte se, která místa budou ta pravá. Mezi ně patří i polské město Zakopane. Užijete si tam sníh, lyžovačku i termální prameny.

Vánoční přání v polštině

Wesołych Świąt i Szczęśliwego Nowego Roku. Tak si v polštině přejí veselé svátky a štěstí do nového roku.